Motto: "Člověka limituje jen jeho fantazie."

Stáž a jak na ni pro pokročilé

1. září 2012 v 21:41 | Nady |  Z cest
Čekám týden, dva. Na víkend plánuju návštěvu doma. Dva dny před tím volá táta, že tam mám dopis. Paráda, mám to pěkně načasované. Dopis je z partnerské země. Překvapivě je podepsaný dva dny po požádání o původní termín a odeslaný do týdne poté. Nechápu, proč mi nedali vědět, že je to ok. V dopise jsou nějaké instrukce, požadavky, zvací dopis atp. Celkem 4 papíry. Vypadá to, že všechno bude v pořádku :) Je 5 týdnů před odjezdem.

měsíc před odjezdem:
Nejvyšší čas požádat o vízum. Teda jen o povolení ke vstupu, vízová povinnost už není. Alespoň by se na mě neměla vztahovat. Jestli umím dobře číst. Snad.
Stále ale nevím ubytování. Každým dnem už by mělo být jasné.

o týden později:
Konečně vím ubytování a můžu zažádat o povolení ke vstupu. Ukazuje se, že ubytování nebylo nutné znát hned. Stačí doplnit později. (To jste to nemohli napsat rovnou?!). Čas na vyřízení 72 hodin. ... Vyřízeno za 24 hodin, po vysvětlení jednoho značného nedorozumění ohledně práce - přece tam chci pracovat, ne? Ty zaškrtávátka jsou pěkně pitomě formulaná!
Vstup povolen. Fajn :) Můžu jet v klidu ještě na dovolenou, na hory. Snad.

dva týdny před odjezdem:
Návrat z dovolené. Nikdo mě na emilu nesháněl. Divné.
Jdu všechny příslušné obepsat. Dozvídám se ještě změnu ubytování. OK, opravíme, změníme, no problem. Nahlásila jsem detaily příletu a dozvídám se, že ani nebudu muset bloudit z letiště. Vyzvednou si mě. Brzký ranní odlet má aspoň nějaké výhody :) Dostala jsem ještě nějaké další kontakty na spolupracovníky. Asi bych jim měla napsat...

Už vím, proč mám tak divně posunutá ta data stáže. Mají tam prázdniny. Damn. To se nemohl někdo zmínit? Jo, reálie anglicky mluvících zemí nikdy nebyly moje hobby. Nehledě na to, že jsem procházela angličtinu takovým stylem, který snad ani nedovoloval se k nim pořádně dostat. Ty německé bych možná ještě dohromady dala.

týden před odjezdem:
Nervozita roste. Plácám se v tom jak velryba na mělčině. Vůbec nemám tušení, jestli mám v pořádku všechny potřebné papíry, školení, povolení... Ať žije byrokracie. Velká neznámá také stále panuje okolo ubytování. Místo je sice jisté, ale žádné další informace nemám. Jediná informovaná spojka je na dovolené mimo internet. V práci sice net bude, ale dle všech školení a nařízení je lépe tam nic soukromého ani neotevírat. No co, kdyžtak budu chodit psát blogy do mekáče :))

čtyři dny před odjezdem
Vedoucí partnerského labu mi posílá pár dalších kontaktů. Jeden je na Čecha bydlícího ve stejném baráku. Konečně se dozvím všechno, co jsem ještě nevěděla. Druhý na budoucí kolegyni z labu. Všechno vypadá dobře.

Jenom je otázka, proč se všichni skoro křižujou, když se zmíním, že letím přes Paříž...

Připadám si o deset let mladší. Zmatená, nevědoucí, vyděšená a nervózní. Ať už to mám z krku. Cesta do Číny byla oproti tomuhle těžká pohoda. Jenže taky byla jen na deset dní...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama