Motto: "Člověka limituje jen jeho fantazie."

Únor 2013

Velký výlet do NY - part 5

14. února 2013 v 16:21 | Nady |  Z cest
ještě pořád sobota, stále 5. týden

Blížíme se k proslavenému Brooklynskému mostu.
Nedaleko od něj míjíme velmi zajímovou budovu, se kterou si architekti opravdu vyhráli. Trochu mi připomíná Tančící dům v Praze.

Blížíme se k Brooklynskému mostu. Nejprve se trochu lekáme, že je zavřený, ale zavřená je naštěstí jen jeho část. Projít přes něj lze. Jen podmínky na focení to trochu stěžuje, ale dco se dá dělat.

Zase na druhou stranu máme, vzhledem k pokročilejší denní době, krásně zbarvnené světlo :)





Přecházíme na druhou stranu a chvíli váháme, co dál. Rozhodně se jdeme na chvíli ohřát do nějaké restaurace, bistra. Petr chce jít fotit ještě Manhattan v noci, takže se nechceme příliš vzdalovat než se trochu více setmí.


Vracíme se tedy do vyhlédnutého parčíku po jedním z mostů. Je odtutd krásný výhled na svítící ostrov mrakodrapů. Alessandra zcela zjevně mrzne. Přesto si zula boty a chodí tu bosa. Že prý ji bolí nožičky... Stejně měla na nohách akorát balerínky, ty asi moc nehřejí. Raghúm ač taky vymrzlý, jí cpe svou bundu. Nechce. Osobně jsem na sebe navklíkla všechno zbylé oblečení při zastávce v bistru. Petr taky vytahuje ještě jednu bundu. Tu si Alessandra bere hned, bez přemlouvání.

Petr má jako jediný stativ, takže my ostaní se leda kocháme výhledem :) Snažím se místo stativu použít zábradlí, ale moc mi to nejde. Ačkoli vznikají i zajímavé obrazy :)

Je zhruba devět večer. Vzhledem k tomu, kolik jsme toho nachodili a kdy jsme vstávali, jsme utahaní jako psi. Raghú ale dostal jeho obvyklou druhou mízu a dožaduje se návštěvy klubu. Koukáme na něj jako na blázna. Snažíme se rozumně domluvit, ale vypadá to, že domluva je skoro nemožná. Raghú se chce vrátit zpět do centra. Chvíli to vypadá, že se trhne, ale protože je v tom sám, jde nakonec s námi.


Pro pár piv a brambůrky, posedět chvíli na zahrádce u hostelu a pak zapadnout do postele. Dle očekávání se u mě už začíná projevovat rýmička. To bude noc...

Velký výlet do NY - part 4

10. února 2013 v 18:46 | Nady |  Z cest
Z Battery parku přes Financial district do Soho a dále přes Litlle Italy a China town až k Brooklynskému mostu. Opravdu dlouhá procházka.

Krátká fotoexkurze, tentokrát beze slov.












Velký výlet do NY - part 3

4. února 2013 v 16:05 | Nady |  Z cest
ještě pořád sobota, stále 5. týden
Sbíháme po schodech dolů. V prvním podlaží potkáváme neodmyslitelný Starbucks. Petr nic nechce, divné, kafe on opravdu rád. Objednávám si svůj čaj. Konečně!

Prý se mi úplně proměnila nálada.
Kdo ví, možná. Ostatně, já jsem říkala, že jsem závislá na černém čaji s mlékem. On, lékař, mi to nevěřil. Že o tom nikdy neslyšel.

Ve vyhřátém metru nastupujeme do jednoho z vlaků potřebným směrem. Cestou ladíme trasu a shodujeme se, že další přestup je zbytečný, zbývající kus cesty dojdeme pěšky. Ostatně není to nijak daleko.

Vystupujeme na dolním Manhattanu.

Raghú a Alesandra už na nás čekají. V plánu je výlet lodí k soše Svobody a na Ellis island. K pokladně se dostáváme celkem rychle, na lístcích máme čas 12:30. Ptáme se, zda tam musíme čekat nebo stačí přijít na daný čas. Bohužel, musíme čekat. Při čekání se rozhlížíme kolem. Mají tu zajímavý památník všech utonulých.

Vlastně to vychází akorát - procpat se frontou (kde je snad více lidí než na Velké čínské zdi), projít bezpečnostní prohlídkou..

Jsem v NY. Tady jsou bezpečnostní prohlídky pomalu i v obchodech. U výletu lodí je ale bezpečnostní prohlídka letištního typu. Zabavují všechno, včetně pepřáků a pití. Sbohem můj pepřáku. Jsem naštvaná, protože pepřák mi nesebrali ani v Číně a teď tohle. měla jsem to vědět.

Konečně se nasoukáme na loď a hledíme ulovit co nejlepší místa. Je těžké si vybrat, stejně nakonec mají pořádný výhled jen ti, co jsou přímo u zábradlí. Před námi jsou krásně barevné mrakodrapy. Ale to není New York, nenechte se zmást, to je New Jersey.

První zastávka je ostrov se sochou Svobody. Je to celkem malinký ostrov, socha na jedné straně, budova se záchodky a občerstvením na druhé. A přístavní molo. A davy lidí, všude. Ač je ostrov maličký, není problém ztratit zbytek skupiny ve chvíli, kdy vytahuju foťák.

Ale je odsud skvělý výhled na Manhattan.

Stejně jako na New Jersey.

Nemám tušení, kde je zbytek. Měla jsem pocit, že je vidím kousek před sebou, ale to byl někdo jiný. Procházím ostrůvkem a jdu až k molu. Tam čekám na ostatní. Lodě nejsou nijak obrovské, ale lidí se na ně vejde spousta.


Čekám asi 15 minut. Někdo volá. Raghú. Ptá se, kde jsem. Za dalších pět minut přicházejí. Nalodíme se a směřujeme na Ellis island.Je to ostrov s velkou budovou, skrze kterou procházeli všichni imigranti. Byli zde zkontrolování jak oni po fyzické stránce, tak i jejich zavazadla. Dnes je to velké muzeum o osidlování Ameriky. S mizerným osvětlením nevhodným pro fotky jako obvykle. Poté nastupuje opět na loď a míříme zpět k Manhattanu. Máme už docela hlad.

Poslední rozloučení s New Jersey:

(Taky máte pocit, že New Jersey je zajímavější, rozmanitější a barevnější než NY?)

Velký výlet do NY - part 2

4. února 2013 v 10:21 | Nady |  Z cest
sobota, 5. týden
Postupně se propracováváme frontou k pokladnám a pak nahoru, doufajíce, že slunce bude milosrdné a ještě trocha atmosféry jeho vyloupnutí do nového dne na nás zbyde.

Napřed to vypadá, že máme smůlu. Nad NY se vznáší lehký opar a po sluníčku není ani stopy.
Pohled na Emipre state building:

Leč sluníčko nezklame a nakonec se zpoza mlžné peřiny přecejen vykulí, ačkoli opar částečně zůstává. Atmosféra města je ale rázem proměněna.

Top of the Top of the Rock nabízí nekonečné množství výhledů. Z některých byste ani nepoznali, že se jedná o New York.

Pohled přes část zálivu směrem k New Jersey.

Slunečním světlem zalévaný dolní Manhattan:

Rozestavěné mrakodrapy místy připomínají krabice lega...

Central park a přilehlé ulice se také probouzí.

Mozaika s odrazy slunce.

V New Yorku se také pořád staví... Při bližším pohledu si člověk řekne, že ta scéna ze Spidermana, kde mu pomohly jeřáby, nemusela být vůbec těžká na rekvizity a přípravu. Jeřábů je totiž v New Yorku habaděj.

Mohutná plexisklová stěna spoluvytváří zajímavé obrazy.

Petr si stěžuje, že nejsem vůbec nadšená. Respektive, že jsem nevrlá. O ničem takovém nevím, líbí se mi tu, špatnou náladu nemám ani v nejmenším.

Ještě pohled na druhou stranu, v podstatě nefotitelnou pro velký kontrasst světla a stínů.

Rychlé rozloučení s Empire (slavnější budova tu holt není - Chrysler se vůbec nedala fotit, protože celá odráží světlo).

Opouštíme střechu a vracíme se dolů. V jedenáct máme sraz se zbytkem skupiny na druhém konci Manhattanu.